Co je fimo zač

Fimo (nebo možná spíš FIMO) je teplem tvrditelná polymerová modelovací hmota. Vyrábí ji německá firma Staedtler. Jednotlivé odstíny lze vzájemně míchat a kombinovat s obdobnými polymerovými hmotami (např. Cernit). Bývá balena v bločcích po 56 g nebo menších. Je velmi jemná. Zprvu se obvykle trochu drolí, ale hnětením měkne. Je možné do ní přimíchávat ozdobné příměsy (třpytky). (To nedělám, moc se mi to nelíbí.) Vytvrzuje se v běžné pečící troubě 30 minut na 110°C. Lze ji mírně opracovávat i po upečení (šmirglovat, vyvrtat dírku apod.) Hotové výrobky lze barvit nebo lakovat akrylovými barvami a laky.

Jak s fimem pracovat

Je dobré mít zcela hladkou, nepřilnavou podložku (já používám obyčejný talíř). Fimo se zprvu trochu drolí a je tuhé, oddělujte tedy hmotu z bločku po malých částech a důkladně je prohněťte (prohníst větší množství najednou jde dost těžko). Když s hmotou chvíli nepracujete, zase tuhne.

Vždy, když chcete začít pracovat s jinou barvou (zejména světlejší), umyjte si ruce, abyste si ji neušmudlali. Pokud si vyráběnou věc trochu upatláte na povrchu, nezoufejte, můžete ji ošmirglovat jemným šmirglem po upečení.

Při míchání barev počítejte s tím, že světlejší barva je „slabší“, chcete-li odstín či barvu zdánlivě uprostřed mezi jinými, berte světlejší hmoty více než tmavší.

Modelujete-li něco, co se skládá z více částí (např. figurky), připojování vymodelovaných částí k sobě jde tím lépe, čím je hmota měkčí. Spojujte proto části co nejdříve po vymodelování. Důkladně je přitlačte a okraje spoje uhlaďte špachtlí nebo nožem. I tak jsou spoje vždy locus minoris resistentiae.

Žádné nepovedené odstíny ani odžezky nevyhazujte. Dají se použít jako vycpávka. Můžete třeba udělat pěkné korálky či tělíčka figurek tak, že z nich uděláte kuličku, kterou zabalíte do placičky požadované barvy nebo obalíte technikou býčího oka.

Chcete-li hmotu propichovat (šperky kvůli zavěšení, korálky), nechte hmotu trochu ztuhnout, abyste si věc příliš nezdeformovali, a propichujte co nejostřejším předmětem (špendlíkem, jehlou).

Užitecným pomocníkem je lis na fimo hmotu, plně nahraditelný strojkem na těstoviny (bohužel nemám ani jeden z nich).

Roztomilá zvířátka

Můj výtvarně nadaný starší bratr slíbil svému děvčeti (nemám ráda, když se říká přítelkyně, tím to slovo ztrácí svůj původní nenahraditelný význam), že mu k narozeninám něco vyrobí. Dostal instrukce, že to musí být roztomilé. No, a protože se rozhodl pro náušnice z Fima, se kterým nemá žádné zkušenosti, přišel za mnou pro radu a pomoc. Nakonec jsme společnými silami stvořili tohle:

Postup

Viz obrázek vedle, po kliknutí se zvětší.

1. Fimo prohněteme a namícháme si požadovanou barvu. Já vzala půl na půl červenou a žlutou. Promíchávám tak, že barvy splácám do kuličky, vyválím váleček, který přeložím na půl, omotám poloviny kolem sebe, zase zmuchlám do kuličky a tak dál, dokud nemám jednolitou barvu.
2. Rozdíme na kousky pro jednotivé části figurky. Já měla cca polovinu na ocásek a polovinu na tělíčko, ze které jsem kousek odebrala na horní pacičky. Prsty vymodelujeme části. Tělíčko upravíme přibližně do požadovaného tvaru, a pak dotváříme hlavičku s oušky a dolní packy. Můžeme si pomoci nástroji, třeba špejlí. Přiděláme válečky jako horní packy a spoje pečlivě uhladíme.
3. Zvlášť si připravíme ocásek, malou šišku hnědé hmoty na šišku do paciček, 2 pidikuličky: černou na čumák, bílou na zoubky, a očíčka. Očíčka uděláme tak, že dvě malé bílé kuličky trochu rozplácneme, dáme na ně černé pidikuličky a přitlačíme.
4. Všechny části pečlivě spojíme dohromady a nakonec seříznutou špejlí doděláme reliéfní detaily (prsty na packách, prohlubně v ouškách, zoubky, srst na ocásku, šišku).
5. Chcete-li mít možnost figurku pověsit (náušnice, přívěsek na klíče), udělejte do ní dírku nebo zapíchněte háček.